Kluk ze západu v Rumunsku - dokončení
Doplnění příběhu z článku Kluk ze západu v Rumunsku.
Třetí den v Rumunsku
Další den začal vztáváním z postele a výletem na snídani opět do Pomo D'oro.
Následně jsme se vydali na univerzitu na další kolo přednášek o Cloud Computingu a den jsem využil k seznámení s dalšími lidmi. Přiznám se, že teď už si zpětně nevybavuji přesně, o čem přednášky byly. Poměrně si ale vybavuji, že úroveň angličtiny některých přednášejících bohužel nebyla na moc vysoké úrovni, ale špatnou angličtinu člověk potká i v ČR. Vybavuji si nedávnou přednášku v angličtině v naší laboratoři od jednoho PhD studenta, který nebyl schopný správně vyslovit ani zkratku toho, na čem pracuje (CEP).
Během dne se mi také podařilo napsat minulý příspěvek na blog a jsem rád za vaši kladnou odezvu.
Po návratu na pokoj bylo opět vypnuté topení a otevřena všechna okna (pokojská měla ve zvyku přes den nechat pokoj vymrznout z nějakého důvodu).
Prohlídka Temešváru
Po přednáškách byla naplánována prohlídka Temešváru, kterým nás provázela organizátorka Dana Petcu.
Hlavním problémem prohlídky, ale byla neuvěřitelná zima daný den a moje nepřipravenost na ni (bohužel mám obecně ve zvyku hodně podceňovat počasí).
Během prohlídky jsme neviděli moc nového, protože jsme to měli projité s klukama už z předhozího dne. Ale podívali jsme se třeba do katedrály, kde zrovna probíhala rumunská svatba a k památkám jsme získali navíc i výklad od paní Petcu.
Restaurace
Po prohlídce jsme se vydali se nadlábnout do doporučené restaurace (v překladu se jmenovala myslím Dům květin). Uvnitř to byla na první pohled lepší restaurace s číšníky v obleku atd., ale cenově to opět bylo pro nás dostupné (sláva Rumunsku). U jednoho z vedlejších stolů byla nějaká rodinná oslava a k dalšímu přišel stalší chlap s nějakou mladou blondýnou, která se celý čas tvářila poměrně znuděně.
Objednali jsme si předkrmy, já jsem měl hovězí maso zabalené do palačinky v hnědé omáčce a k tomu jsme si dali bílé víno, Ryzlink, za 50 lei. Zajímavé bylo, že na takový podnik, číšník nevěděl, jak jej má správně dolévat a uchovávat a celkově byl nějaký zmatený.
Jako hlavní chod jsem pak měl kuřecí prsa s broskvemi zalitá sýrem a s americkými bramborami.
Tenhle večer vyšlo placení na mě, takže jsem použil svoji kreditní kartu.
Klub d'Arte
Na večer jsme se rozhodli zase něco podniknout a navštívit další klub. Tentokrát jsme se rozhodli pro něco více studentského a vyrazili jsme do klubu d'Arte v centru města.
Zde jsme začali s vodkou a já jsem měl svůj životně první doutník (nikdy jsem nekouřil ani jednu cigaretu), což byl zajímavý zážitek, ale poslechl jsem rady zkušenějšího a neměl jsem nějaké problémy s kašlem nebo něco takového. Na druhou stranu jsem nepocítil ani žádné efekty vyjma toho, že je drsňácký držet a kouřit doutník. Chuťově to špatný nebylo a možná to někdy zopakuji, ale na cigarety se pořád rozhodně nechystám a kuřáci patří na mráz >:)
V klubu byla dobrá muzika a za chvíli tam bylo úplně narváno a dobře jsme zapařili, jsem rád, že se nás sešla dobrá parta.
Čtvrtý den
Čtvrtý den byl poslední den přednášek a začínal hned v devět hodin tou nějdůlěžitější přednáškou ze všech: mojí. Takže ráno jsem se jako jediný byl schopný vzbudit (předchozí dny byly pro ostatní moc náročné :P), skočil jsem na snídani, kde se ke mě pak přidal akorát Filip a vyrazili jsme na univerzitu.
Moje přednáška
Prezentaci na svoji přednášku jsem připravil asi za třičtvrtě hodiny před odchodem do d'Arte minulý večer. Nachystal jsem ji pěkně v Celebrio stylu a byla to kombinace prezentace společnosti a chlubení se zajímavou technologií a problémy, které jsme technicky řešili v projektu se zaměřením na Cloud Computing.
Publikum mě potěšilo a z prezentace jsem měl radost, byl jsem rád, že jsem dostal kladnou odezvu i na svoji angličtinu a prezentační schopnosti.
Během coffee breaku i zbytku dne pak za mnou pořád chodila spousta lidí a vyptávali se mě na nejrůznější technické i business detaily projektu. Jak mě znáte, tak mě být chvíli středem pozornosti celkem bavilo.
Po obědě jsem se holky chtěly fotit, tak jsem ještě strávil nějaký čas s nimi.
Odpoledne jsem si vyzkoušel nějaké maďarské tokajské víno.
Vinohrad
Na závěr konference nás večer čekal výlet růživofialovým autobusem na vinohrad poblíž Temešváru.
Prohlídka sklepení vinohradu byla zajímavá, hlavně ta obrovská spousta zaprášených lahví s vínem, ale ještě zajímavější bylo, když jsme se dostali k místnosti, kde pro nás byly připravené stoly.
Ochutnávky probíhaly tak, že před námi byly nachystané tři sklenice a prázná karafa. Do jedné ze sklenic se nalila voda a zbylé dvě sklenice byla jedna na bílé a druhá na červené víno. Následně jsme jeli od bílého vína přes rosé až po červené asi deset vín. Vždy jen trochu na ochutnání, pokud se nám víno nelíbilo, stačilo jej vylét do připravené karafy. Všechna vína byla kvalitní a neměl jsem problém si vybrat to nejlepší.
Po ochutnávkách jsme si už vybrali jen plnou sklenici bílého a červeného které nám chutnali nejvíce (já jsem zvolil Italský Ryzlink a Cabernet Sauvignon.
Teď byl čas na jídlo, jako předkrm byl rumunský guláš a chilli papričkami. Mám ostré rád, tak jsem se do chilli pustil, ale byla to nějaká extrémní pálivost a dostal jsem se jen do půlky jedné papričky. Následovala zajímavá nabídka o kluku, jestli sním celou paričku na jeden zátah, tak dostanu od každého pětikilo, takže přede mnou lěželo zelených 1500 CZK... ale neodvážil jsem se, na to jsem byl prostě srab.
Jako další chod bylo pak nějaké maso s přílohou, ale co přesně to bylo už si nepamatuji, mé vzpomínky jsou bohužel za vínovou záclonou. Pamatuji si však, že jsem z toho vybíral houby (nejsem příznivce hub).
Před odjezdem jsem si koupil láhev Transylvánského Cabernet Sauvignon.
Večer
Zde se chci jen pochlubit fotkou rumunského brouka na mém počítači v hotelu...
Poslední den
Poslední den už nebyly žádné přednášky a pouze jsme se nachystali na odlet. Cestou na letiště i v letadle jsem seděl s panem docentem Stankovskim, který se stal mým prvním docentem, s kterým si tykám.
Večer jsem dorazil do Brna a šel jsem spát.
Share this article:
